Spiritualita vs náboženství

Co pro mě znamená spiritualita?

Z mého pohledu je spiritualita všechno, co přesahuje naše tělo a mysl. Je to spojení s něčím mnohem hlubším – s naší duší. Když se podíváme na samotné slovo „spirit”, které pochází z latinského spiritus, což znamená „duše“ nebo „dech života“ mnohé nám to napoví. A co je tedy duchovno?

Je spiritualita to samé co duchovno?

Záleží z jakého úhlu pohledu se na to podíváme. Spiritualita je určitě modernější výraz, je spojena s osobním rozvojem a přijde mi,  že dnes už je to docela běžné slovo. Zatímco co duchovno je dost spojováno s ezoterikou, napřirozenem a náboženstvím…

Právě možná kvůli tomu si dnes stále spousta lidí spojuje spiritualitu s náboženstvím. A i když se oba směry setkávají v některých pojmech, ve skutečnosti mezi nimi existuje dost zásadní rozdíl. 

Tím rozdílem je strach.

Náboženství a strach

Upřímně věřím tomu, že náboženství vzniklo s dobrým záměrem, že nám lidem mělo v hodně ohledech pomoct. Jenomže se ho zmocnila lidská mysl a i když v něm stále někde je ten dobrý úmysl, dodnes je bohužel velmi špatně interpretováno. 

Kdysi dávno jsem zahlédla obrázek, který to krásně popisuje, tak jsem se vám ho pokusila nakreslit…

Mnoho náboženských systémů je založeno na pravidlech, kázni a ve své podstatě na strachu. Proč strachu?

Pokud se nebudeš chovat podle daných pravidel, čeká tě trest. Pokud se neřídíš tím, čím máš, jsi hříšník a půjdeš do pekla. 

Strach je dokonalý mechanismus k ovládání lidí. Když v lidech zasadíte dostatečně silný strach, nemusíte je už k ničemu nutit nebo přemlouvat… Začnou vás poslouchat.

S tímto se nesetkáváme jen v náboženství, stačí si zapnout televizní noviny. 

Neustále jsme bombardováni obavami a hrozbami. Ať už jde o politiku, krize nebo každodenní zprávy, strach je mocný nástroj k ovládání lidí… Ale zpět k tématu.

Parádní paradox

V náboženství se říká, že Bůh je bytost nad námi – laskavý ale zároveň všemohoucí. Tudíž může všechno – i trestat. Spiritualita naopak říká, že Bůh není někdo „tam venku“ – boha (vědomí) máme každý v sobě.

✨Spiritualita je o svobodě, jednotě a lásce.

Náboženství hrozí nekonečným utrpením v pekle…

Spiritualita věří, že po smrti nás nečeká žádný soud, ale návrat domů.

Místo, kde budeme přijati s láskou, kde si zrekapitulujeme svůj život a rozhodneme, co dál. Ale o tom až v jiném článku…

Stačí se podívat do historie, kolik válek vzniklo kvůli náboženství? Stačilo když někdo měl „jiného Boha“. 

Spiritualita je opak. Nerozděluje, ale spojuje.

Protože pokud se podíváme do hloubky – jsme všichni z jednoho zdroje.

✨Jsme součástí jedné mocné síly, kterou někdo nazývá Vesmír, někdo Vědomí a někdo prostě a jednoduše Život.

Všichni jsme jedno… jak je to možné?

Pokud se na náš svět a naší planetu podíváme trochu víc z vědeckého pohledu, má se za to, že naše galaxie vznikla Velkým třeskem – explozí, která stvořila vše, co známe. Po miliardy let se z toho chaosu formovaly hvězdy, planety, a nakonec i naše planeta Země.

A teď si to představme logicky. Jestliže všechno pochází z jednoho výbuchu, jak bychom mohli nebýt propojeni?

Všechno, co vidíme, co dýcháme, co tvoří naše těla, celá naše Planeta a naše galaxie – to všechno je jen jiná forma jedné původní energie. 

✨My jsme doslova vesmír, který si je vědom sám sebe.

To, že máme kolem Země ochrannou atmosféru, neznamená, že nejsme součástí nekonečného vesmíru. 🙃

Takže když někdo říká, že jsme oddělení, že každý jsme jiný – má i nemá pravdu. Všichni jsme z jednoho „čehosi”, z jednoho zdroje. Ať už tomu říkáme vědomí, vesmír, božství, jednota, energie nebo síla (Star Wars) podstata je stejná. Zároveň jsme každý naprosto odlišní a jedineční!

Co člověk, to vesmír. 🪐

Důkaz, že existuje něco „víc“? Energie

Stále se občas setkávám s názorem: „Co nevidím, to pro mne neexistuje”. A co energie? Nevidíme ji, ale všichni víme, že existuje. Elektřina, sluneční energie, teplo – to všechno je energie, kterou nevidíme, ale přesto s ní denně pracujeme a víme o ní.

A pokud to platí o energii kolem nás, proč by to neplatilo i o energii v nás?

Všichni víme jaké to je být nabitý energií, nebo naopak ji zase vůbec nemít. 

Každý z nás zná alespoň jednoho člověka, který „nabíjí“ ostatní svou přítomností. Toho, koho každý rád vidí a má rád jeho přítomnost. A naopak – každý z nás určitě už potkal někoho, kdo svou negativitou ostatní doslova vysává. To není náhoda.

Proč si nepřipustit, že i my jsme energie?

A stejně jako se nabíjí telefon, my se nabíjíme. Spánkem, přírodou, meditací, sportem… A jak se pozná, že máme „vybitou baterku“? Únava, podrážděnost, stres…

Naše myšlenky mají energii. Slova mají energii. 

✨Čím dříve si to připustíme, tím dříve s tím můžeme začít pracovat a využívat to v náš prospěch.

Spiritualita není něco nadpřirozeného

Naopak. Je to ta vůbec nejpřirozenější věc v nás samých.

Někomu se může zdát, že spiritualita je únik z reality. Že je to něco abstraktního, něco, co nemůže zažít každý. Ale spiritualita je cesta. Je to nádherná a rozmanitá cesta, která nám pomáhá žít klidnější, laskavější, a především vědomější život.

✨A je tu pro každého, bez výjimky.

Pokud tě tohle téma zajímá, pojď se do toho ponořit se mnou. Už se tu trochu vyznám a vím, jak se neztratit. A hlavně – vím, jak všechno, co objevíme, přenést do každodenního života.

Tip: Mrkni se někdy na sluníčko a sundej z něho tu “nálepku”, že to je prostě jenom sluníčko a svítí. Podívej se doopravdy!

🪐Co vidíš?