Jak vznikl projekt Medituju, nespim?

Ve spiritualitě se často mluví o probuzení.

Neznamená to, že doslova spíme a najednou se vzbudíme, ale spíš to, že si začneme uvědomovat, jak žijeme. Většinu života trávíme na autopilota – děláme věci jen ze zvyku, aniž bychom se nad nimi více zamýšleli.  A najednou máme možnost to vidět jinak, uvědomit si, co se opravdu děje a začít žít vědomě.

A pro mě to probuzení přišlo zcela nečekaně, během obyčejné cesty metrem.

Jezdila jsem do práce přes celou Prahu. Metro jsem nikdy moc neměla ráda – žádný výhled, naštvaní lidé, všechno takový šedivý… Ale rozhodla jsem se, že místo věčného nadávání na tom zkusím najít něco pozitivního.

✨A tak jsem začala cestou do práce zkoušet meditovat.

Nejdřív mi to moc nešlo. Ale časem se ten zvláštní šum metra stal mým spojencem. Pomalu jsem se učila ponořit se do klidu meditace i v ruchu velkoměsta.

✨Jednoho rána se mi stala zvláštní věc.

Seděla jsem jako obvykle, se zavřenýma očima, ponořená do meditace.

Vedle mě seděla starší, taková roztomilá babička. Po několika stanicích do mě lehce šťouchla a říká:

„Slečno, já vás nechci budit, jen že už jedeme dlouho… abyste nepřejela svoji stanici.“

Usmála jsem se a odpověděla jí:

„Jste moc laskavá, ale já nespím. Naopak.“

A v tu chvíli mi to došlo.

Já nejenže nespala – já jsem byla bdělejší než kdy jindy.

Nespala jsem už dlouho

Uvědomila jsem si, že už dávno žiju vědomý život – a že chci sdílet své poznání s těmi, kteří jsou na začátku své cesty, aby se nemuseli ztrácet tak, jako jsem se kdysi na své cestě ztrácela já. Ukázat jim praktické tipy, cvičení, hlubší vhledy i způsoby, jak začlenit spiritualitu do běžného života. Prakticky, jednoduše, s lehkostí.