Strach

(vědomý vs nevědomý přístup v praxi)

Dneska chci mluvit o strachu.

O emoci, která má často větší moc, než si zaslouží.

Protože věřím, že kdybychom strach uměli pustit, život by byl o tolik lehčí…

Jenomže naše mysl je zvyklá přemýšlet tímhle způsobem… Pořád něco řešit, analyzovat a připravovat se na to nejhorší.

NEVĚDOMÍ

V nevědomí věříme každé negativní myšlence, kterou naše mysl vytvoří.

A právě strach je jeden z hlavních nástrojů nestřežené mysli.

Přichází často nenápadně – a pokud jsme v nevědomí, úplně nás ovládne. Mysl začne chrlit jednu katastrofickou představu za druhou a my jen sedíme a věříme jí každé slovo.

V té lepší variantě nám „jen“ zkazí náladu, rozbije soustředění a v hlavě máme chaos.

Horší je, když naše fyzické tělo převezme tyhle myšlenky i emoce za své. Zatne se, dech se zrychlí, oči se rozšíří. A my ztrácíme kontakt s realitou. Protože jsme plně uvěznění ve své hlavě.

Je to podobné jako když koukáš na horor.

Tvoje tělo se bojí, i když víš, že to není skutečné. Dýcháš mělčeji, srdce ti buší, jsi napjatý, ale reálně jen sedíš na gauči a díváš se na obrazovku.

✨Tělo nepozná rozdíl mezi realitou a představou.

Reaguje na emoce a myšlenky – a když tvoje mysl začne kreslit katastrofické scénáře, tělo jim uvěří.

✨ A spustí přesně ty stejné reakce, jako by to byla pravda.

Příběh ze života

Povím, vám příběh, který se mi stal.

V době, kdy jsme s přítelem žili na Floridě, jezdil Kuba hrát koncerty do města vzdáleného dvě hodiny jízdy autem. Byli jsme domluvení, že mi vždycky napíše, až dorazí.

Jenže jednoho dne se neozval.

Napsala jsem mu zprávu, jestli je v pořádku – nic.

Řekla jsem si, že třeba zrovna tahají aparaturu a ozve se později. Jenže pořád nic.

Zavolala jsem mu. Telefon vyzváněl, ale nezvedal to. A něco ve mně se začalo ošívat.

Přes dvě hodiny jízdy po dálnici… nehody tam bývají často…

Volala jsem znovu. Zase nic.

A najednou jsem cítila, jak se to spouští.

Mysl si začala konstruovat ty nejhorší scénáře…

Co když měl nehodu? Co když mu zvoní telefon v kapse, ale on už ho nemůže zvednout?

Šla jsem za naším šéfem a řekla mu, co se děje. Ten začal aktivně hledat dopravní nehody na dálnici po které jel Kuba a opravdu…  jedna tam byla nahlášená.

To už jsem se začala třást. Emoce mě úplně ovládly. Nemohla jsem dýchat, bušilo mi srdce, motala se mi hlava, tekly mi slzy a moje mysl už „přesně věděla“, co se stalo.

A pak mi zazvonil telefon.

💛 Byl to Kuba.

Cestou na koncert mu zčernal displej a jeho telefon nešel ovládat. Zvonil, ale on to nemohl zvednout. A navíc uvízl v koloně právě kvůli té nahlášené nehodě. Když dorazil na místo, sehnal nabíječku, zkoušel telefon různě restartovat, až nakonec naskočil.

A mohl mi konečně zavolat, ať hlavně nemám strach, že je v pořádku…

Tohle všechno dokáže vykonstruovat naše geniální mysl.

Jenomže když žijeme vědomý život, už si dokážeme všimnout, že my jsme něco víc než naše mysl…

VĚDOMÍ

Když začínáme žít vědomě, snadněji si uvědomujeme, že strach není reálný, pokud nejsme v přímém ohrožení života.

Když saháš na horkou plotýnku nebo balancuješ na útesu – to je instinkt, který tě má ochránit.

✨ Vím, že existuje cesta, jak se dostat ze spárů vlastní mysli.

Nemusíš vědět, odkud ten strach pochází.

Nemusíš se v něm šťourat, pitvat minulost nebo analyzovat každou vzpomínku.

Stačí si všimnout, že jsi ve strachu a vrátit se zpátky do přítomnosti.

Protože strachu vždycky předcházejí myšlenky:

A tohle nejsou fakta. To jsou jen výlety mysli do budoucnosti.

A právě tam se strach rodí – v hlavě, ne v realitě.

Protože tam, kde není budoucnost, nemůže existovat ani strach.

Jak poznám, že jsem ve strachu?

Tělo nám dává signály. Jen je musíme umět číst.

Tady je pár jasných ukazatelů, že tě právě přepadl strach:

✨ Strach se objevit může, ale ty už mu nemusíš věřit…

Mini cvičení (vědomý krok)

Když tě přepadne strach:

Závěr

A pokud se chceš naučit, jak se vracet do přítomnosti i v náročných chvílích, stáhni si můj e-book zdarma: Přítomný okamžik – Jak přestat cestovat hlavě a uklidnit svou mysl

💛

A věř mi, funguje to. 💛

A já jsem si jistá, že to zvládneš 💛